Podrobnosti
Stiahnuť Docx
Čítajte viac
Takže je to (žáky) zajímá, dozvídat se o Měsíci, protože lidé připravili mnoho strojů a přístrojů, aby se mohli vydat na Měsíc. A někteří už na Měsíc vyrazili, a někteří neuspěli, a někteří uspěli. Ale ne mnoho lidí toho ví o Měsíci, myslím o životě na Měsíci, nejen na povrchu Měsíce.Teď, uvnitř Měsíce jsem hovořila s Králem Měsíce. Jmenuje se Jeho Veličenstvo Král Plalos. P-L-A-L-O-S. Je navždy Králem Měsíce, protože Mu obyvatelé Měsíce důvěřují. Není třeba měnit žádného krále, například každých čtyři, pět let měníme na světě prezidenta.Lidé z Měsíce o nás teď vědí hodně, ale my o nich nevíme nic. Žijí uvnitř Měsíce, ne na jeho povrchu. Mají fyzické bytosti stejně jako my. Je jich téměř půl milionu lidí, kteří žijí uvnitř Měsíce. Uvnitř Měsíce je také krásné místo. Jsou tam stromy, ovocné stromy, tráva, květiny, skoro jako máme my tady. Je to jen tak, že nejedí ovoce, nejedí žádnou zeleninu, která tam kolem roste. Jen tam jsou. Byli tam stále, od kdy přišli. Všichni obyvatelé Měsíce nebyli původně na Měsíci. Přišli později. Nemám… Jen vám povím, co si pamatuji. Není to uspořádané, ale poskytne to celkový obraz. Dříve než přišli na Měsíc, měli svůj vlastní svět. Nazývá se… Dovolte mi si vzpomenout, zapomněla jsem.Ano, dříve měli Měsíční lidé svůj vlastní svět, který se nazýval „mírový svět“. Žili tam šťastně a vše bylo v pořádku, dokud nepřišla sousední válečná skupina a chtěla je absorbovat na své vlastní a učinit sebe králem a ovládat lid. Takže tito lidé z mírového světa museli utéct. Nechtěli zůstat s tímto králem a s těmito jinými lidmi, protože to byli horliví ďáblové. Byli velmi nízko, nižší úrovně. Takže lidé mírového světa s nimi prostě uzavřeli mír. Řekli: „Dobrá, chcete-li to, pak to dostanete. My odejdeme, prostě odejdeme. Nebojujte, nedělejte nám potíže.“ Takhle se tedy dohodli. Král Plalos tedy vzal Svůj lid a odešel na Měsíc a pobývá tam až do teď.A dříve, než přišli, Měsíc, vnitřek Měsíce, už měl svůj vlastní svět se všemi možnými věcmi, podobnými těm našim venku, s rovnoměrným jasem z různých míst, a pak měl nejrůznější scenérie, měl vodu, měl řeky, měl potoky, měl jezera, měl oceán. Proto se usadili v této oblasti. Nemuseli nic jíst. Jsou jakýmisi breathariány. Teď je nazýváme Měsíční lidé. Tak je to pro vás snadné k zapamatování, abyste rozlišili, kdo je kde.Ale tito Měsíční lidé, jsou jen mírumilovní. Proto se nebránili. Technologicky jsou velmi pokročilí. Všichni jsou Čtvrté úrovně. Někteří možná nižší Čtvrté, střední Čtvrté nebo vyšší Čtvrté úrovně. Vzpomínáte si, minule jsem vám to povídala, že existuje od Astrální úrovně až po Pátou úroveň. Tito lidé jsou ze Čtvrté úrovně a jsou ve fyzických tělech. Dosáhli Čtvrté úrovně, ale mají fyzická těla, takže jsou jako nesmrtelní lidé. Nemusí zemřít. Nemusí jíst ani pít vůbec nic, takhle nadále žijí.Zeptala jsem se Krále: „Jak tedy žijete každý den, vy lidé?“ Řekl: „Ach, žijeme jen šťastně.“ Pak pro zábavu si vyrobíme nějaké nové věci a navštívíme jiné planety v okolí, jdeme na vaši planetu.“ Řekla jsem: „Proč chcete navštívit naši planetu? Jen pro prohlídku?“ On řekl: „Ne, ne, ne.“ Také se ujímáme povinnosti chránit bezpečnost vaší planety.“ A tak jsem Mu poděkovala.Na cokoliv si vzpomenu, jen vám to povím. Nemusí to být v pořadí, například jedna, dva, tři, čtyři. Protože, kdykoli jsem v kontaktu s některými jinými planetárními bytostmi, nebo s Nebem či Božstvím, dělám to ve tmě, když medituji. V samádhi nemůžete vzít pero a psát. A pokusím-li se vystoupit ze samádhi a vrátit se zpět do světa, pak to bude asi těžší vrátit se nazpět. Naběhne mysl. Pak je těžké se tam znovu vrátit. No, někdy to udělám. Musím jim říct, že se vrátím zpět. Potřebuji vyřídit tohle, tamto, pár naléhavých věcí a vrátím se nazpět. Ale je lepší, když tam jen sedíte a jste v té náladě, na té úrovni, abyste si s nimi mohli povídat nebo s nimi něco dělat.Takže Měsíční lidé někdy sejdou dolů – ne někdy, často. Zeptala jsem se, jak často. Řekli, že každé dva dny, dokonce mnohokrát týdně, několikrát týdně, často, protože chtějí také pomoci tomuto světu udržet si co největší bezpečnost, jak jen je to možné. Tak jsem řekla: „Dobrá, můžete pomoct?“ Například, vypukne-li opět světová válka, můžete nám pomoci něco udělat, zastavit válku, nastolit mír?“ Tak řekl: „Ne, ne, to nechceme. Děláme jen tolik, kolik můžeme v klidu, protože lidé jsou velmi agresivní. Je lepší, když se jim nebudeme plést do jejich činů ani plánů.“Mnoho planet, když s nimi hovořím, všichni se nás bojí, opravdu je to tak. Je to smutná věc. Neslouží nám to ke cti, protože máme mnohem víc než mnozí z nich. Mnozí z nich nemají ovocné stromy, které máme my – méně, méně ovocných stromů. A ne tak krásné – zelené a květinové, a krásné řeky a pitnou vodu, to všechno. Někteří mají méně než my, někteří více. Záleží to také na jejich úrovni. Ale všichni se nás velmi bojí. Jsme prostě příliš váleční, příliš agresivní, příliš neklidní. Lituji, to je to, co mi řekli. Takto nás pozorovali a udělali tu poznámku. No, měli pravdu. To všichni víte.Dokonce i některé méně významné planetární světy jsou mírumilovnější. Nedělají válku vůbec pro nic. Mluví spolu, diskutují, navrhují. Ale nejdou ven a nestřílejí se jen proto, aby jim zabrali půdu či dokázali svůj názor, nebo je kontrolovali, či něco podobného. Jsme hrozní. Jsme skoro na pokraji pekla, jak se chováme k sobě navzájem a k dalším nevinným bytostem, například ke zvířecím lidem. Kdysi dávno, když jsem již byla svobodná a jezdila po okolí s řidičem, samozřejmě jsem viděla reklamy na zdech v ulicích a kolik stojí to maso, tamto maso. Ach Bože, a jen jsem se zachvěla a pomyslela si: „Ach, můj Bože, je tak nebezpečné žít v tomto světě.“ Takže vidíte, dokonce i ostatní sousední zlí ďáblové přišli a zabrali jim (lidem mírového světa) jejich zemi. Oni se také nezajímali o pomstu, o boj. Prostě odešli někam jinam a žili v míru, jako právě teď v nitru Měsíce. Tam se usadili a jsou tam šťastní. Také se vydávají do okolí, navštěvují další přátelské planety nebo prověřují nás, mohou-li nám s něčím pomoct. Cokoli, jen s čím mohou pomoci, nesnaží se pro nás zuřivě zastavit válku či něco udělat, protože válku opravdu nemají rádi. Nemají to rádi. Myslí si, že chce-li si kterákoli planeta vyvolat válku mezi sebou, dobrá, je to jejich problém. Nemusí se do toho vměšovat. Prostě tiše pomáhají, s čímkoli mohou. To je vše.Právě jsem si vzpomněla, zeptala jsem se, jestli lidé na Měsíci, měsíční lidé, stárnou, či používají něco k udržení mladosti a krásy. Řekli: „Ne, my nic nepotřebujeme.“ Oni jsou prostě takoví navždy. Zeptala jsem se, zda se lidé na Měsíci žení, mají páry nebo například romantické vztahy. Řekli: „Ano, máme.“ Řekla jsem: „Máte děti narozené mimo manželství nebo věci jako to děláme tady?“ On řekl: „Ne, ne.“ My jsme jen milující a poněkud romantičtí společně, ale nemáme fyzickou intimitu.“ Takže jejich populace zůstává téměř po celou dobu stejná.Tak jsem se Ho zeptala, jestli tam my lidé můžeme jít žít nebo ne, protože vím, že někteří lidé se chystají nebo plánují tam jít žít. Jestli mohou či nemohou jít do jejich světa, do měsíčního světa uvnitř, a žít s nimi. Řekl: „Ne, ne.“ Mohli by žít venku, ale nemohou se dostat dovnitř.“ Musí být vybaveni, aby s nimi mohli být uvnitř. Dokonce i já, chci-li tam jít, oni mě musí vybavit nějakým speciálním oděvem, abych snesla odlišnou atmosféru a také aby se předešlo jejich ublížení. Přineseme-li nějaké bakterie, například, nebo pandemii, COVID-19, cokoli, ach, my chudáci, oni tam takové věci nemají. Žijí věčně, vypadají věčně mladě a jsou věčně šťastní. Ale půjdeme-li tam z jakéhokoli důvodu, mohli bychom jim přinést potíže. Vedle toho, mentalita je jiná. Lidé mají velmi nízké standardy, dokonce i nižší duchovní znalosti. Mohlo by to vést ke konfliktu s nimi.Zeptala jsem se tedy Krále, zda se bojí lidí, kteří přicházejí do jejich země, do jejich světa. Řekl: „Ne, protože…“ – Jeho slova – řekl: „Ne, protože žijeme v utajované věži s vysokou ostrahou.“ Nic nedokáže prolomit jejich obranu a dostat se do jejich světa. Oni nechtějí bojovat, takže se uvnitř drží velmi v bezpečí. Mohou jít kamkoli chtějí, jen uvidí-li náhodou člověka jít do jejich oblasti, tak se jim vyhnou nebo místo toho jdou k jiné bráně. Je velmi těžké se dostat do jejich vchodu. Řekl, že je to stejně velmi hluboká, dlouhá chodba a uvnitř je tolik obranných systémů, že se dovnitř zatím nikdo nedostal. No, modlím se, že je to pravda, aby si zachovali svůj klid a ticho, protože přijdou-li tam lidé, och, nikdy nevím, co se stane.Dokonce i na Zemi, mezi lidmi a lidmi, už si navzájem kradou půdu a způsobují tolik žalu, bolesti a utrpení, dětem ve válce a starým ženám a všechny možné nevinné bytosti musí tolik trpět jen proto, že (jim) chtějí uloupit kus země či ukázat, že jsou mocnější, cokoli. Stejně jsou to vše jen egoistické řeči. Jsou to všechno poněkud odporné akce. Není to vhodné, není to dost důstojné pro lidi. Ale věc je, že na této planetě nemáme jen lidi. V různých světech kolem naší planety máme jiné druhy ďáblů, a ti některé ovlivňují, zejména ty, kteří již mají ve své bytosti zakořeněné válečnické sklony, pak je pro démony snazší je ovlivnit, posednout a přimět je, aby způsobovali válku, potíže a nejrůznější utrpení ostatním lidem.To je ta věc. Takže jsem ráda, že se lidé na Měsíci opravdu chrání vysokým zabezpečením. Doufám, že to pro ně takhle bude fungovat navždy.Photo Caption: Život se vždy obnoví ve správném stavu
